Bylo to jako inzerát v novinách….. Dva tatínci hledají možnost, kde by si v termínu tak velkého turnaje jako je Brno Cup, mohly změřit své síly dvě děvčata z řad mláďat. Nakonec se naskytla varianta relativně blízko položených Malacek na Slovensku a to rozhodlo.
Sraz byl stanoven na solidních 7:45 hod, ale členové rodiny Nekvapilů zůstali tradičně věrni svému jménu, takže se za judem vyráželo až kolem 8:15…. Naštěstí jsme však zmiňovanou ztrátu dohnali cestou a na místo turnaje tak dorazili s dostatečným časovým předstihem.
Bohužel našim drobným komplikacím neměl být ještě konec. Jeden z tatínků si totiž neuvědomil, že startovné se bude platit v Eurech, takže se jeden velmi smutný pořadatel musel spokojit se 130 Kč, což ho podle výrazu jeho pobledlého obličeje učinilo velmi šťastným. Zdálo se, že se již můžeme těšit jen na samotný turnaj….. Děvčata se převlékla do svých „bojových kostýmků“, ale ouha….. Sabina vypadala nějak podivně…. Bylo jasné, že přes prázdniny určitě tak nevyrostla. Vše se vyjasnilo při bližším zkoumání jejího kimona. Rozespalá svěřenkyně nejmenovaného tatíka si totiž do tašky ráno zabalila „oděv“ svého mladšího bratra…. I tento problém jsme však nakonec vyřešili….. Po krátkém intenzivním přetahování (nejdříve o kalhoty a posléze i o vrchní část) se totiž již dalo s poněkud přimhouřeným okem hovořit o kimonu velikosti 140.
Teď již konečně k judu samotnému.
Sabinu Havlíčkovou čekalo ve váze do 38kg jedenáct soupeřů (2 dívky a 9 chlapců) a také rozlosování, které jsem až do samotného závěru turnaje nepochopil…. Sabina se v malém kimonu prala velmi slušně a nebýt velmi sporné semifinálové prohry na praporky ( 1:2) s místní závodnicí se zeleným páskem, mohla pomýšlet i na lepší umístění. Celkově absolvovala pět zápasů, přičemž ve dvou navíc ještě prodloužení. S celkovým poměrem 4–1 si tak vybojovala třetí místo.
Markéta Nekvapilová měla ve váze do 42kg sedm soupeřů (1 dívku a 6 chlapců) a také bylo jasné, že cesta k medaili nebude jednoduchá. První zápas jasně vyhrála a případný další úspěch by ji posunul do boje o zlato. Bohužel přišla v semifinále porážka a čekání na souboj o třetí místo. V něm však po dlouhé přetahované podlehla 2 sekundy před koncem na yuko a následné držení a skončila tak s bilancí 1–2 na nepopulárním pátém místě.
S přátelským pozdravem se loučí tatíci, řidiči, maséři , „trenéři“ a Marci Havlíček s Nekvapilem. Členové SRPJ SKKP (Sdružení rodičů a přátel juda Sportovního klubu Královo Pole)
- Sabina – 4/1 – 3.místo
- Markéta – 1/2 – 5.místo
Marek Havlíček